Globální cíle v dopravě

Cíl kapitoly

Cílem je představit klimatické cíle v dopravě, které budou postupně naplňovány. Jednou z cest pro jejich naplnění je přesun přeprav zboží ze silniční na železniční a vodní dopravu mimo jiné i s využitím (kontinentální) kombinované dopravy.

Úvod

Kontinentální kombinovaná doprava obvykle využívá výhodných vlastností železniční dopravy pro přepravu většího objemu zboží na delší vzdálenosti a výhod silniční dopravy ve flexibilní obsluze odesílatelů a příjemců zboží na téměř jakémkoliv území. Porovnáním emisní náročnosti kombinované dopravy silnice-železnice se silniční nákladní dopravou realizovanou dieselovým tahačem s návěsem v českých podmínkách se zabývalo také Centrum dopravního výzkumu. Projekt realizovaný v roce 2022 poukázal na konkrétních případech, že nejčastější úspora emisí CO₂ vzniklá využitím kombinované dopravy je přibližně 60 %. K podstatným pozitivům použití kombinované dopravy tak můžeme přičíst její enviromentální výhodnost.

Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal)

V roce 2015 se Česká republika v Pařížské dohodě zavázala přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí, a zároveň usilovat o to, aby nebyla překročena hranice oteplení o 1,5 °C. Společně s Českou republikou podepsalo Pařížskou dohodu dalších 192 států světa.

V návaznosti na Pařížskou dohodu představila v roce 2019 Evropská komise Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), která v hlavních obrysech nastiňuje, jak chce Evropská unie dosáhnout závazků vyplývajících z Pařížské dohody. Cílem Zelené dohody pro Evropu je dosažení klimatické neutrality v EU v roce 2050. Přijetím Evropského klimatického zákona v roce 2021 se stala Zelená dohoda pro státy Evropské unie právně závaznou.

Zdroj: faktaoklimatu.cz

Kompletní znění Zelené dohody pro Evropu je k dispozici zde.

Fit for 55

Balíček „Fit for 55“ je souborem návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU a na zavedení nových iniciativ, který má zajistit, aby byly politiky EU v souladu s klimatickými cíli dohodnutými Radou a Evropským parlamentem. Název „Fit for 55“ odkazuje na cíl EU snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 %. Cílem navrhovaného balíčku je uvést právní předpisy EU do souladu s cílem pro rok 2030.

Zdroj: faktaoklimatu.cz

Emisní povolenky EU ETS

Nástrojem ke snížení emisí skleníkových plynů je systém obchodování s emisními povolenkami EU ETS. Základem tohoto nástroje je princip „znečišťovatel životního prostředí platí“. Výnosy z prodeje emisních povolenek jsou směřovány do Modernizačního fondu, Inovačního fondu a rozpočtu členských států na klimatická opatření.

Každý rok je vydáno na trh omezené množství emisních povolenek. Množství povolenek nabízených v dalších letech (tj. maximální množství povolených emisí) se postupně snižuje. Zároveň možnost obchodování s povolenkami na burze zaručuje, že ke snižování emisí dochází nejdříve ve firmách, kde je realizace dekarbonizačních opatření nejlevnější.

Do stávajícího systému emisních povolenek prostřednictvím systému EU ETS1 spadají odvětví:

Volitelně v závislosti na rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ČR může být EU ETS2 rozšířeno také na sektor:

Pro silniční dopravce znamená zavedení rozšíření EU ETS2 od roku 2027 povinnost nakupovat emisní povolenky, které budou zahrnuty v ceně paliva, nebo investovat do nízkoemisních alternativních vozidel či paliv. Elektrická železniční přeprava již obsahuje náklady na emisní povolenky ve svých cenách trakční elektrické energie v rámci systému EU ETS1. Rozšíření systému EU ETS2 na dieselovou železniční trakci zatím není plánováno.

Cena emisních povolenek je poměrně proměnlivá, aktuální cena emisní povolenky je k dispozici zde.

Cena emisních povolenek je poměrně proměnlivá, aktuální cena emisní povolenky EU ETS1 je k dispozici zde. Cena emisní povolenky EU ETS2 bude odlišná od ceny EU ETS1. Pro EU ETS2 jsou plánována opatření proti nadměrnému navýšení ceny povolenky. Pokud bude cena povolenky vyšší než její průměrná cena za určité období, nebo pokud cena za povolenku překročí 45 eur, budou do oběhu uvolněny další povolenky, aby byl nárůst cen zmírněn.

Zdroj: CDV

Vstupní hodnoty: 25 Kč = 1 euro a vznik 2,65 kg CO₂ 1 litru nafty či benzínu.

V roce 2019 byl zaveden mechanismus Rezervy tržní stability (Market Stability Reserve, MSR) pro EU ETS. Jeho hlavním účelem je posílit odolnost trhu vůči velkým cenovým výkyvům a umožnit rychlou reakci na dočasné omezení spotřeby, například během hospodářské krize. Tento mechanismus dosahuje svého cíle úpravou množství nabízených emisních povolenek.

V obou systémech se každoročně snižuje počet emisních povolenek. Počet vydaných emisních povolenek je každoročně nižší, v současnosti přibližně o 5 %. V roce 2050 nebudou vydány žádné emisní povolenky, doprava nebude mít k dispozici žádná fosilní paliva.

Zdroj: faktaoklimatu.cz

Taxonomie

Účelem taxonomie EU je klasifikace ekonomických aktivit z hlediska udržitelnosti, s cílem zajistit jednotný přístup k posuzování míry udržitelnosti dané aktivity. Této klasifikace lze využít například pro nefinanční reporting či standardizaci udržitelných finančních produktů. Taxonomie je technologicky neutrální a pravidelně se aktualizuje. Neomezuje investice do aktivit, které nesplňují její kritéria.

Energetická a emisní náročnost dopravy v ČR

Spotřeba energie pro dopravu v ČR pochází z 93 % z fosilních paliv. Ve srovnání s ostatními sektory spotřebovala doprava více fosilních paliv než celý průmysl a teplárenství v ČR dohromady, bez výroby elektřiny spotřebované pak v dopravě.

Zdroj: MPO

Navzdory svému malému podílu na celkovém energetickém odběru přispívá elektřina k celkovému přepravnímu výkonu přibližně 22 %, což je dáno především vysokou efektivitou kolejové dopravy. Pro objektivní měření emisí skleníkových plynů byla vytvořena univerzální jednotka (CO_2e), která zohledňuje jejich rozdílný potenciál z hlediska globálního oteplování. V roce 2021 činil podíl emisí CO_2ez dopravy přibližně 24 % z veškerých emisí na území ČR. Na rozdíl od ostatních sektorů se emise z dopravy od roku 1990 zvýšily.

Zdroj: faktaoklimatu.cz

Zatímco uhlíková stopa z procesu spalování fosilního benzínu a nafty je konstantní a činí přibližně 2,65 kg CO₂ na litr, uhlíková stopa elektřiny se mění v závislosti na zdroji elektřiny v dané lokalitě či zemi. Snaha o snižování emisí z fosilních paliv je velmi obtížná (například zvýšení podílu biosložky v naftě z 5 % na 8 % znamená pokles emisí CO₂ o přibližně 3 %), zatímco v elektrárenském sektoru dochází k daleko větší úspoře emisí. V případě provozu elektromobilu platí, že dnes zakoupené dopravní prostředky budou v budoucnu používat elektrickou energii z čistších zdrojů. Cílem energetického sektoru v roce 2050 je dosáhnout bezemisní produkce elektrické energie.

Zdroj: ČEPS

Srovnání emisní náročnosti kombinované dopravy silnice-železnice se silniční nákladní dopravou realizovanou dieselovým (naftovým) tahačem s návěsem v českých podmínkách provedlo CDV v roce 2022. Nejčastější úspora emisí CO₂ vzniklá využitím kombinované dopravy činila přibližně 60%.

Zdroj: CDV

Standardizace

Vzhledem k důrazu na snižování emisí se zrodila potřeba normalizace výpočtu a interpretace vyprodukovaných emisí. Z hlediska množiny činností započítaných do emisní stopy dopravy existují různé metodické přístupy k výpočtu emisí:

CountEmissions EU

Jedná se o připravovaný rámec pro kvantifikaci emisí skleníkových plynů z dopravních služeb v různých druzích dopravy. Komise navrhuje jednotnou metodiku pro výpočet těchto emisí, soubor standardních hodnot, které mohou být použity při výpočtech, a další normy pro ověřování výsledných výstupních údajů a používání výpočetních nástrojů. Je určena pro použití v osobní i nákladní dopravě. Z hlediska metodiky výpočtů emisí odkazuje na normu ISO 14 083.

ISO 14 083:2023 Mezinárodní norma pro kvantifikaci a reporting skleníkových plynů z dopravního řetězce

Jedná se o nejaktuálnější a globálně využívanou normu k výpočtu emisí skleníkových plynů z dopravy. Norma popisuje, jak vypočítat emise ve všech druzích a prostředcích dopravy. Zvláštní důraz je kladen na dopravu silniční, vodní, železniční, leteckou a potrubní. Metodicky vychází z přístupu WTW. Častým nástrojem pro určení emisní náročnosti dopravy je emisní kalkulačka. Pro účely výpočtu emisní náročnosti nákladní dopravy lze použít například:

Nefinanční vykazování ESG

Zkratka ESG (Environmental, Social, Corporate Governance) zahrnuje pojmy životního prostředí (E), společnosti (S) a řízení firmy (G). Podobně jako ve výročních zprávách firmy zveřejňují tržby či zisk, v nefinančním reportu uvádějí, jakou mají uhlíkovou stopu, spotřebu vody či elektřiny. Dále například informace o podílu mužů a žen či rozdílech v jejich platech. ESG vykazování ukazuje, jaký je dopad firmy na životní prostředí a společnost. Na základě těchto informací se pak mohou rozhodovat investoři, banky, zákazníci či obchodní partneři.

Konkrétněji se nefinanční vykazování ESG týká především této problematiky:

Environment: spotřeba surovin, emise, produkce odpadu, ohleduplnost k životnímu prostředí

Social: pracovní podmínky, férové mzdy, bezpečnost práce, lidská práva, rovnost

Governance: efektivní vedení, etika, zákonnost, kontrola, transparentnost

Legislativně vychází z těchto podkladů:

Směrnice CSRD rozšiřuje povinnost nefinančního reportingu na větší okruh firem. Nahrazuje předchozí směrnici NFRD, podle které nyní musí v ČR reportovat jen cca 25 akciových společností. Transpozicí směrnice CSRD tu tuzemské legislativy se povinnost rozšíří na zhruba tisícovku tuzemských firem. Směrnice zavádí podrobnější požadavky na reportování dat, určuje nová pravidla pro zveřejňování informací o jejich udržitelnosti a vyjasňuje, jak ESG data reportovat.

Vývoj povinnosti ESG reportingu je znázorněn na následujícím schématu:

Zdroj: Frank Bold Advisory

Podle zásad nefinančního účetnictví ESG a směrnice CSRD se uhlíková stopa dopravy započítává do:

Nedílnou součástí vykazování ESG je sdílení informací o provedených změnách v podniku, které přispěly ke zlepšení ukazatelů ESG. Z tohoto důvodu je nezbytné začít se zabývat problematikou ESG s dostatečným předstihem tak, aby bylo možné v průběhu vykazovaného roku aplikovat pozitivní změny.

Souhrn kapitoly

Využívání kombinované dopravy pomůže v naplňování cílů Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal), jejímž cílem je dosažení klimatické neutrality v EU v roce 2050. Dalším dokumentem, zdůrazňujícím nutnost ochrany životního prostředí, při jehož naplňování kombinovaná doprava napomáhá je balíček „Fit for 55“. Jedná se o soubor návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU a na zavedení nových iniciativ, který má zajistit, aby byly politiky EU v souladu s klimatickými cíli dohodnutými Radou a Evropským parlamentem.

Důležitým nástrojem ke snížení emisí skleníkových plynů je také systém obchodování s emisními povolenkami EU ETS. Základem tohoto nástroje je princip „znečišťovatel životního prostředí platí“. Pro silniční dopravce znamená rozšíření EU ETS od roku 2027 povinnost nakupovat emisní povolenky, které budou zahrnuty v ceně paliva, nebo investovat do nízkoemisních alternativních vozidel či paliv.

Připravuje se rámec pro kvantifikaci emisí skleníkových plynů z dopravních služeb v různých druzích dopravy a na internetu jsou k dispozici i různé orientační kalkulačky emisí CO₂.

Dalším trendem je nefinanční vykazování ESG, které ukazuje, jaký je dopad firmy na životní prostředí a společnost.

Kontrolní otázky